Národní park Øvre Dividal

NÁRODNÍ PARK ØVRE DIVIDAL

mírná krajina s oblými horami

KRÁLOVSTVÍ ROSOMÁKA

V kraji Troms, sousedícím se Švédskem, přebývá nepřeberné množství rostlin a zvířat v jedné z nejrozmanitějších divokých oblastí v severním Norsku. Krajina s jejími borovicovými lesy, březovými lesy, vysokými horami, jezery a bažinami je pozoruhodným terénem. Oblast má bohatou vysokohorskou vegetaci, včetně velkého množství bílého arktického vřesu nebo rododendronu laponského. Øvre Dividal umožňuje život několika větším predátorům, na první pohled je však jasné, že je to království rosomáka.

UŽIJTE SI SCENÉRII

The Arctic Trail

Scénická Arktická stezka „Nordkalottruta“ vedoucí přes Norsko, Švédsko a Finsko vede skrz park a Troms Ramblers Association nabízí chaty k ubytování. Mnoho dalších cest váz zavede k jezerům za dobrým rybařením a na pěkná kempoviště.
Lovení a chytání ryb
V mnoha jezerech v parku, které jsou plné ryb, můžete chytat lososy a pstruhy. Lipani, štiky a mníci jsou další možností. Lovení je povoleno v závislosti na obvyklých předpisech až na oblast Hávgavuopmi (podívejte se na mapu), kde je veškeré lovení zakázáno. Dostupní jsou zajíci a ptáci jako různé druhy koroptví, bělokur rousný a tetřívek obecný a tetřev hlušec. The Norwegian Forestry Company (Statskog – norské lesnické společenství) také prodává licence k lovení jelenů.
Pradávný borovicový les v Dividalen s jeho pokroucenými zakrnělými stromy je jako z pohádky a je to také ideální místo pro hraní dětí. Můžete zde sbírat jedlé houby a bobule – zejména na podzim – velmi hojné jsou zde brusinky.

TERÉN A GEOLOGIE

Typická vnitrozemská scenérie

Národní park chrání scenérii, která je typická pro severní Norsko. Terén se mění od strmých hor a hlubokých kaňonů po otevřené planiny s horskými jezery, příjemnými údolími a zaoblenými vrcholky.
Vrstva pískovců a břidlic byla zde na žulovém základu uložena před asi 600 miliony lety. Je to dobře vidět na některých svazích jako Bumannsberget a vrstva je překryta příkrovy převážně mladší, metamorfované horniny ze západu. Ledový příkrov, který pokryl Skandinávii v poslední době ledové, zde zanechal bludné kameny na několika vrcholech. Obrovský červený žulový blok u mohyly na vrcholu Jerta doputoval ze Švédska.

ŽIVOT ROSTLIN

Krásné rododendrony

Na první pohled zaujme park svými scénickými horami. Údolí se svěžími březovými lesy a prastarými borovicemi jsou blízko náhornímu terénu s otevřenými údolími a zakroucenými přízemními břízami. Sezóna zelených rostlin je krátká, ale rozmanité podloží napomáhá podmínkám pro vysokohorskou vegetaci která zahrnuje mnoho druhů vaskulárních („horkokrevných“), jako například jemný Rhododendron lapponicum. Bílý vysokohorský vřesovec, který roste pouze v Norsku, je velmi hojný.
Podloží v údolí na jedné straně řeky (Divielva) má strukturu pradávného borovicového lesa s opadavými stromy, s překvapivě bohatou florou i faunou, včetně mnohých vzácných lišejníků, hub a brouků.

ŽIVOT PTÁKŮ A ROSTLIN

Mezi rosomáky a jinými velkými predátory

Mnoho divokých zvířat žije v této rozmanité krajině. Park pomohl ochránit podmínky pro život velkých predátorů, kteří stále v Norsku žijí. Park se dělí na populaci medvěda hnědého s oblastí na švédské straně hranic, samice s mláďaty je možno spatřit téměř každý rok. Je zde také stálá populace polární lišky, rysa, zatímco vlci se pravidelně toulají parkem. Populace rosomáků je jednou z nejhustších v severní Evropě, mláďata jsou vyváděna ve velkém počtu každý rok. Rosomák má přes rok rozmanitý jídelníček, v zimě však vysoko na jeho menu  figurují i sobi.

HISTORIE A KULTURNÍ DĚDICTVÍ

Země Sámů s dlouhou tradicí

Jméno „Dividal“ pochází ze slova „dievva“, které Sámové používali pro pěknou zemi, suchý kopec. Bezpočet generací Sámů využívalo oblast a zanechalo pozůstatky v podobě obětních míst i chat a míst, kde zpracovávali maso. Můžete se setkat i s pozůstatky březových plotů, původně určených pro soby.
Ke konci 18. století byla oblast vnitřní Troms osídlena norskými přistěhovalci z Østerdalen, Gudbrandsdalen a Helgeland, dále z jihu Norska a Kvensy z Tornedalen ve Švédsku. Všichni hledali pozemky pro farmy a snažili se hospodařit;  Frihetsli, nejvýše položená farma, nebyla zrušeno před r. 1844.
V létě se v národním parku pasou sobi  švédských Sámů – komunit Lainiovuoma a Saarivuoma.