Národní park Øvre Pasvik

Upozornění: Níže uvedený text je chráněn českým i mezinárodním autorským právem. Byl přeložen z anglického originálu se souhlasem norského autora. Šíření, kopírování a úpravy tohoto textu podléhají souhlasu CK HORY.

NÁRODNÍ PARK ØVRE PASVIK

prales na hranici východu a západu

HRANICE MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM

Øvre Pasvik má nejsevernější prales v Norsku a celý park je spleť starých lesů, bažin a jezer. Oblast se rozprostírá v severozápadním rohu Sibiřské tajgy. Vyskytují se zde východní druhy, které nenajdete nikde jinde napříč Norskem. Starobylé borovicové lesy v Øvre Pasvik jsou domovem druhů, které jsou na tomto typu lesa závislé a je zde také silná populace medvědů hnědých.

TICHO V DIVOČINĚ

Øvre Pasvik nabízí fantastické zážitky z divočiny, ať už jdete pěšky, lyžovat nebo plujete na kanoe. V lese si můžete vychutnávat intenzivní ticho, přerušované pouze ptačím zpěvem. Jedna z bran do parku je u Sortbrysttjern, u plesa, vedle kterého je několik otevřených krbů. Začíná zde značená cesta vedoucí k Ellenkoia a pokračuje k Piilolakoia na finské hranici. Obě tyto chaty jsou odemčeny po celý rok. Chcete-li jít ještě dál do divočiny, můžete jít po cestě Piilola dále na západ do „Vätsäri Wilderness Area“ ve Finsku. Park je snadný pro pěší výlety, ale na plochém terénu může být obtížnější najít cestu, takže vzít s sebou mapu a kompas je nezbytné.

HRANIČNÍ MOHYLA

Když se dopravíte do Grensefoss, k vodopádu na jihu údolí, můžete jít cestou k mohyle (Treriksrøysa), která označuje místo, kde se schází hranice Ruska, Finska a Norska. Cesta je dobře vybudována, ale občas může mít velmi mokré části. Alternativou, pokud chcete zakusit opravdu zkušenost z divočiny, je jít k mohyle pěšky ze Sortbrysttjern. Můžete začít z parkoviště cestou vedoucí k Ellenkoia nebo sjet na kanoe k jižnímu konci jezera Ellenvann a poté pokračovat pěšky.

S KANOÍ A RYBÁŘSKÝM PRUTEM

Síť velkých jezer díky možnosti dopravy na kanoe nebo kajaku poskytuje vynikající způsob, jak si užít park. Mnoho ostrovů na Ellenvann nabízí krásná místa, kde přečkat noc a komáři jsou zde obvykle méně rušiví než jinde. Dobrý rybolov určitě stojí za doporučení. Návštěvníci, kteří nežijí ve Finnmark, musí mít rybářskou licenci. Ta může být zakoupena na www.inatur.no, nebo lokálně, v místech jako je obchod v Skogfoss.

TVAROVÁNO LEDEM

Plochá krajina v Øvre Pasvik byla tvarována Fennskandinávskou ledovou čepicí. Skoro celý park je zahalen pozemní morénou, pozůstalou po tajícím ledu. Skalní podloží je vidět jen na pár místech. Z velké části je složeno z ruly, která je na živiny velmi chudá. Strmé strany Revsaksskardet jsou jedinou patrnou skalní formací a byly vyryty tající vodou v poslední době ledové. Led ponechal velké množství bludných balvanů v terénu a okolo některých míst je obtížná cesta. Ploché sutě jsou další charakteristickou známkou, ponechanou ledem. Ty byly pravděpodobně utvářeny, když voda v řekách na povrchu ledovce začala stékat dolů a smývala pryč všechen písek a štěrk.

ZALESNĚNÉ HŘEBENY, BAŽINY A JEZERA

V krajině po Øvre Pasvik dominují zalesněné hřebeny s nesčetným množstvím bažin a jezer. Během poslední doby ledové zde led zůstal bez pohybu díky ploché krajině. Tato neschopnost pohybu a síly prohlubovat vysvětluje, proč skoro všechna jezera v parku jsou velmi mělká a velké množství menších jezer zarůstá a přetváří se v bažiny.
Øvre Pasvik poskytuje domov velké řadě vzácných ptáků a tento fakt láká milovníky přírody již celé jedno století. Při procházce starodávným lesem máte dobrou šanci spatřit sojku zlověstnou a sýkorku laponskou a s trochou štěstí uslyšíte potáplici severní a labuť zpěvnou, volající z ples a jezírek. Nádherným aspektem ptačího života v NP Øvre Pasvik je rozmanitost východních druhů, zahrnujících nádherné morčáky malé (druh malých kachen) a majestátní puštíky vousaté.

NĚKTERÉ Z DRUHŮ PTÁKŮ HNÍZDÍCÍCH V NP

Druhy východního původu

břehouš rudý, puštík vousatý, hýl křivčí, sojka zlověstná, sýkorka laponská, vodouš tmavý, labuť zpěvná

Ostatní druhy

potáplice severní, slučka malá, datel černý, strakapoud malý, slavík modráček, orel mořský, jespáček ploskozobý, křivka velká, tetřev hlušec, potáplice malá, jeřáb, lyskonoh úzkozobý, sovice krahujová, datlík tříprstý, jeřábek, lesní brkoslav

ŽIVOT ZVÍŘAT

V Pasviku je stabilní populace medvěda hnědého, která je součástí rusko-finsko-norské populace. Nové přírůstky jsou zaznamenávány každý rok a medvědům se v parku daří. Jiní predátoři jako rosomáci a vlci, stejně jako orli skalní, jsou běžně pozorováni. Park má také jednu z nejsevernějších populací losů na světě a okolo 2500 polo-domestikovaných sobů se pase v zimě uvnitř a v okolí parku.

ŽIVOT ROSTLIN

Borovicový les v parku vyrostl bez významného lidského zapřičinění. Tisíce let podzimních bouřek a lesních požárů vytvořily rozmanitou lesní pokrývku, která se ve stáří stromů velmi liší. Mnohá o několik stovek let. Je zde také četný počet uhynulých stromů, které jsou velmi oblíbené u datlů a veškerého uvnitř sídlícího hmyzu. Například Bříza bělokorá má v Pasviku svůj nejsevernější limit. Po parku a jeho okolí je roztroušených i několik sibiřských jedlí. Jiné východní rostliny jsou např. maliny, písečnice, vrba, suchopýr a laponský pryskyřník. V červenci je lesní podloží sněhově bílé se sladce vonícím rojovníkem.

HISTORICKÉ A KULTURNÍ DĚDICTVÍ

Setkání s původní skupinou obyvatel

Nejstarší trasy zanechané člověkem v této oblasti jsou staré asi 10 000 let. Tito lidé z rané doby kamenné byli potulní lovci, sběrači a rybáři se sezónními osadami.

Východní Sámové, původní obyvatelé Pasviku z dávných dob, měli zimní osady v jižní části pasvického údolí. V místě, kde je nyní národní park, pravděpodobně nikdy nebylo nic, co by mohlo být považováno za stále obydlí, ale byly využívány výborné podmínky k lovu a rybolovu. I poté, co byla v roce 1826 označena hranice, byla oblast využívána východními Sámy, finskými kolonisty v Rusku a Enari Sámy z Finska. Informační tabule podél cesty z Sortbrysttjern do Piilolakoia vypráví o četných památkách kulturního dědictví v oblasti.

Mnoho jmen v parku se vztahuje k bývalým obchodním aktivitám. Jména jako Tørrfiskholmen (vysušený rybí ostrůvek) a Sauholmen (ovčí ostrůvek) jsou odvozena od aktivit těch, kdo žili v Piilola, nejbližší farmě ve Finsku.

Přiléhající chráněné oblasti: Øvre Pasvik Protected Landscape Area, Pasvik Nature Reserve (RAMSAR), Pasvik Zapovednik (fin.) – hranice k Øvre Pasvik National Park. Dohromady tvoří Pasvik-Inari Trilateral Park, který má certifikát EUROPARK. Pasvik má také dvě přírodní rezervace – GjØkvassneset a Store Sametti – Skjelvatnet.